Česká Kanada na kole

 

Tuto oblast trojmezí, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska, láká svou krásou a odlehlostí od velkoměst. Pomyslné centrum oblasti tvoří městečko Slavonice, jehož náměstí s goticko-renesančními domy směle konkuruje mnohem slavnější a větší Telči. Tady se potkává Morava s Čechami. Ačkoliv Slavonice leží na historickém území Moravy, katastrálně leží v kraji Jihočeském. Na východ odtud se krajina pomalu sklání k údolí Dyje, na opačnou stranu se zdvihají pohraniční hvozdy České Kanady. V domech z větší části sídlí galerie, muzea, příjemné hospůdky i kavárny.

Slavonice na vás zapůsobí klidným, mírumilovným dojmem. Bouřlivé dějiny jakožto příhraničnímu městečku se Slavonicím samozřejmě nevyhnuly, ale jak si můžete ověřit na vlastní oči, na kráse jim neubraly.

IMG_4591


Slavonice

 

Slavonice se pro nás staly výchozím místem cyklovýletu. Vyrážíme od vlakového nádraží na severozápad a po žluté značce vyjedeme ke kostelu Svatý Duch. Cesta je vedena po tzv. Graselově stezce, kterou poznáme podle originálního značení, žluté tečky a bílého písmene G.

Tato krásná stezka vede v místech, kde na začátku 19. století loupil a skrýval se obávaný Johann Georg Grasel. Mimochodem, odtud pramení ono označení "grázl" pro darebáky. Graselovy stezky vedou po obou stranách rakousko-české hranice, územím mezi rakouským Raabsem a Kautzenem a mezi českou Novou Bystřicí a Novými Syrovicemi. Tvoří sedm výletních okruhů.

IMG_4599


Kostel sv. Duch

IMG_4592


Louky na Graselově stezce

 

Louky střídají lesy a cestou do Stálkova míjíme rybníky Dlouhý, Velký a Malý Troubný. V blízkém okolí obce se nachází řada skalních útvarů, jako třeba Graselova sluj. Větším seskupením skalek a balvanů zde vzniklo menší skalní město, které jsme cestou potkali. Dalšími malebnými vesničkami, kterými projíždíme, jsou Matějovec a Radíkov.

IMG_2490
 
Graselova stezka
IMG_2499


Skalní město u Stálkova

IMG_2510


Stoječín

 

Za Radíkovem vede cyklotrasa Vlčí jámou a kopíruje tok Radíkovského potoka. V zalesněném údolí s balvany žuly na strmých svazích i na dně se zachovaly protržené hráze zaniklých rybníků, které měly zabezpečit dostatek vody pro místní hamr, tak mějte oči na špičkách.

Krásná zastávka je nedaleko skalního útvaru Ďáblova prdel. V blízkosti rozhledny na stejnojmenné naučné stezce se nachází soustava vodních děl, které jsou velmi vkusně začleněny do krajiny. I přesto, že se jedná o novostavby, působí, že jsou zde již odnepaměti.

IMG_2514
 
IMG_2520
 
IMG_2527


Cestou necestou Českou Kanadou

Na samotnou Ďáblovu prdel se s kolem nedá z naučné stezky vyjet, pohodlně se dá ovšem objet. Cesta střídavě stoupá a klesá a my už se těšíme na osvěžení v rybníku Zvůle. Koupání v rašelinné vodě uprostřed lesů nemá široko daleko konkurenci a dá se tu i zakoupit občerstvení.

IMG_2545


Zvůle

 

Osvěženi stoupáme pod vrch Šibeník. Jsme v srdci České Kanady, kterou tvoří lesy a zvlněná krajina protkaná lesními asfaltkami se zákazem vjezdu pro motorová vozidla. U vrchu Vysoký kámen dosahujeme výšky 700 m, což je dnešní maximum.

Nasbíraná výška se teď zúročí a sjíždíme po lesních asfaltkách na jih směrem k Landštějnu. U hradu necháváme kola a vstupujeme dovnitř. Hrad Landštejn byl od nepaměti pomezní pevností na neklidné česko-rakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého pevnostního systému.

Prohlídka areálu hradu je volnou exkurzí bez průvodce. Doporučuji vystoupat po dřevěných schodech na kamennou vyhlídkovou věž, z jejíhož ochozu se otvírá nádherné panorama na lesnatou krajinu České Kanady.

IMG_4601


Landštejn

 

Po návštěvě hradu míříme pomalu, ale jistě do Starého Města pod Landštejnem. Volíme trasu podél Gebhareckého rybníku a rašeliniště nedaleko Skalky. Cyklotrasy 1006 a 1007 nás pak dovedou k zámku Dobrohoř a následně do centra města, kde se ale nezdržíme.

Čeká na nás v lese soustava rybníků Dědkův, Vožralý, Staré Koupaliště a Protržený. Co nás na trase zaujme dál, je nedaleký Pevnostní areál Slavonice. Areál je ukázkou části obranné pevnostní linie, tvořené systémem pozorovacích a palebných (střeleckých) průseků, protipěchotními a protitankovými překážkami a 11 rekonstruovanými bunkry. Celým areálem prochází nová naučná stezka, která Vás na 13 zastaveních seznámí se základními informacemi o výstavbě opevnění v letech 1935-38 v tehdejším Československu včetně popisu situace přímo na Slavonicku.

IMG_4593
 
IMG_4607


Rybníky v České Kanadě

IMG_4595
 
IMG_2561


Pevnostní areál Slavonice

 

Hluboké lesy, četné vodní plochy a údajně sychravější podnebí, to jsou důvody, proč se zdejší území nazývá Česká Kanada. Oblast takto kdysi pojmenoval pražský novinář J. A. Trpák, který jako jindřichohradecký rodák tento kraj miloval.

Kolo je v tomto kraji ideálním dopravním prostředkem. Z doby totality zůstala v pohraničních lesích hustá síť asfaltových cest, po kterých dnes smí jezdit jen cyklisté, což je skvělé. I když i tady řádí kůrovec a probíhá těžba, příroda je tu stále krásná. V České Kanadě jsem poněkolikáté a určitě se znovu vrátím.