Kokořínsko

Kokořínsko

Miluju cestování. Ať už do zahraničí, nebo po České republice. Od té doby, co máme dceru, vyrážíme po naší domovině mnohem
častěji a ve většině případů bereme s sebou i kola. Přiznám se, že nejsem nijak trénovaná a kolo je pouze mým koníčkem. Tomu odpovídá i výběr lokalit, kam jezdíme. Nesnáším kopce. Nechci na každém stoupání potit krev a na konci kolo ještě potupně tlačit,
protože má fyzička je oproti Michalově nulová! Chci si jízdu na kole užít a kochat se krajinou. Mé přání, že s dcerou projedeme celou republiku na kole, se tedy dlouhou dobu zdálo být nesplnitelné, protože zvládnout takovou trasu bez kopců je takřka nemožné.

I love traveling. Whether abroad or in the Czech Republic. Since we have a daughter, we travel around our homeland more often and usually on bike. I am not trained, biking is just my hobby. And it corresponds to my selection of locations I choose. I hate hills. I do not want to sweat blood on every hill and push my bike to the finish. I cannot compete with Michal at all! I want to ride my bike for fun and to enjoy the nature around. I dream about visiting all places in the Czech Republic with my daughter and Michal on bike. For a long time it seemed impossible as the country is quite hilly.

Kokořínsko

Kokořínsko

Ovšem letos mi svitla naděje! Nic není ztracené! Díky elektrokolu bych si své přání mohla splnit! Těším se jako malá holka a v hlavě už mám tisíc nápadů, kam se vydat a užít si to přesně tak, jak mě to baví. A Michala bych možná taky nemusela už zdržovat a dávat mu příležitost si oddechnout. Naopak bychho mohla trochu prohnat a zjistit, jak na tom se svojí profi fyzičkou opravdu je. Protože zatímco já jsem jela vždycky téměř nonstop a mnohdy opravdu nadoraz, tak on si při čekání na mě odpočinul a měl čas relaxovat. A jakmile jsem byla na dohled, tak hned vyrazil, a já tudíž nezastavovala, neodpočívala a pokračovala dál. To se ale změní. Snad.

But nothing is lost! This year my dream could come thru! Thanks to an electric bike! I look forward like a little girl to enjoy the ride just the way I like and I have already thousand ideas on where to go. I might keep the pace with Michal and won´t give him a chance to make stops and relax during our ride. On the contrary, I also might chase him a little bit and see what his professional physicist really is. Because while I always went almost nonstop, he made stops waiting for me. Once he saw me, he continued the ride and I had no chance to stop and rest. That will change. Perhaps.

Pšovka

Pšovka

Mám k dispozici perfektní elektrokolo Ghost TERU 2 a nehodlám čekat na jaro. Přes noc napadlo 20 cm čerstvého sněhu, teploměr ukazoval -5 stupňů, a my vyrazili na Kokořínsko na první okruh. Auto jsme nechali na parkovišti pod hradem Kokořín a vydali se Kokořínským Dolem po červené turistické stezce, která kopíruje potok Pšovka, pod skalní útvar Pokličky. Cesta byla protažená až k poslednímu domu ve vesnici Kokořínský Důl. Michal jel přede mnou, a když jsem ho viděla, jak se mu kolo na pěšině boří ve zmrzlém sněhua ztěžka šlape, začala jsem pochybovat, že to byl dobrý nápad sednout v takových podmínkách na kolo. „No nic, tak to alespoň zkusím,“ říkala jsem si v duchu bojovně, zařadila stupeň Tour a se zatajeným dechem vjela do sněhu taky. A věřte nebo ne – zvládla jsem to a vezla jsem se! Opravdu, bez větší námahy jsem dohnala Michala a po chvíli nakonec stopu prorážela ve
sněhu já. Jako nic. Jako by pode mnou nebyly centimetry zmrzlého sněhu. Pěšina pod sněhem nebyla vidět, ale ať už jsem nečekaně najela na kořeny, nebo se probořila do podmáčeného místa, kolo mě v tom nenechalo a pokaždé mě provezlo sebetěžším terénem. Při stoupání do kopce ve sněhu jsem zařadila stupeň Sport a bez zadýchání ho vyjela. Jen jedinkrát jsem přeřadila na režim Turbo, jinak ho nebylo ani potřeba. Jediný problém, který jsem měla, bylo rozjíždění v hlubokém sněhu v kopci.
Když jsem šlápla do pedálu, kolo nezabralo plynule, ale hned mě „nakoplo“, a tím pádem mi podklouzlo. Na rovině pro mě rozjíždění bylo snazší.

I have an excelent electric bike Ghost TERU 2 and I don´t want to wait for the spring. It was snowing overnight and 20 cm of fresh snow surprised us in the morning. The temperature dropped to -5 degrees Celsius and we went to the Bohemiam region - Kokořínsko for the first test ride. We left the car in the parking lot under the Kokořín castle and started in the village Kokořínský Důl. We followed the red tourist trail that along the Pšovka river to a rock formation Pokličky. The road was ok to the last house in the village. Than the trail was completely covered by the snow. When I saw Michal riding hard in the frozen snow, I started to doubt that it was a good idea to ride our bikes in such conditions. "Well, at least I am going to try," I said to myself, set the TOUR mode and breathlessly rode the electic bike into the snow, too. And believe it or not - I was riding easily! Indeed, without much effort, I caught up with Michal and after a while finally paved a trail in the snow by myself like there were no centimeters of frozen snow under me. The trail was completely covered by the snow but whether there were roots, or muddy places, the electric bike Ghost TERU 2 helped me to get off it. When we drove uphill in the snow, I set the SPORT mode and easily got up. Just once I shifted to TURBO mode, it was not necessary on today´s trip. The only problem I had was starting off in deep snow on a hill. When I stepped on the pedal, the electric bike did not start to ride smoothly, "kicked" me and thus I slipped.

Hrad Kokořín

Hrad Kokořín

Hrad Kokořín

Pšovka

Pšovka

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Minuli jsme pár zapadaných chat a ocitli jsme se pod skalním útvarem Pokličky. Nahoru vedou dřevěné schody, po kterých musíte pěšky, pokud chcete tento pískovcový skvost vidět zblízka. Až 12 metrů vysoké Pokličky vypadají jako přerostlé houby a vznikly erozí. Protože tento proces pokračuje i nadále, dá se čekat, že jednoho dne se nohy Pokliček oslabí natolik, že se zřítí. Po vystoupání uvidíte jako první nejmohutnější pokličku, jejíž klobouk má impozantní rozměry 6 × 5 × 1,5 metru.

We passed a couple of snowy weekend houses and reached the rock formation Pokličky. You have to use wooden stairs, if you want to see this sandstone treasure closer. The 12 meters high rock Pokličky looks like overgrown mushrooms and are created by erosion. As this process continues, we can expect that one day the rock will weaken so much and crash. After climbing up, you will see the first rock of this formation, whose hat has impressive dimensions of 6 x 5 x 1.5 meters.

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Skalní útvar Pokličky

Dále jsme pokračovali po zasněžené lesní pěšině a dřevěném chodníku kolem mokřadů Liběchovky a Pšovky k rozcestí Boudecký mlýn a po modré pak do Vojtěchova. Z Vojtěchova už jsme jeli po silnici. Uježděný sníh bylpo těch závějích za odměnu a s čistou
hlavou jsem tak zařadila stupeň Eco. Hladina rybníku Stříbrník se pod ledem ve slunci třpytila tak, že dostál svému jménu beze zbytku a zapadaná vrba na břehu vypadala jako vytržená z pohádky.

Then we continued on the snowy forest trail and boardwalks above wetlands of Liběchovka and Pšovka rivers to the crossroad by Boudecký mlýn and then to Vojtěchov village. From Vojtěchov we drove down the road and the drift snow was the reward. I set the ECO mode and enjoyed the ride. The Stříbrník pond was covered by the ice and sparkeled in the sun, snowy willow on the shore looked like from a fairy tale.

Mokřady Liběchovky

Mokřady Liběchovky

Mokřady Liběchovky

Rozcestí u Boudeckého mlýna

Rozcestí u Boudeckého mlýna

Rozcestí u Boudeckého mlýna

Boudecký mlýn

Boudecký mlýn

Boudecký mlýn

Vojtěchov

Ve vesnici Ráj jsme odbočili vlevo a následovali červenou značku až k Farmě Laka. Ta, kromě ustájení koní, nabízí i projížďky na svých mírných huculských koních. Slunce svítilo a v závějích sněhu koně a ovce spokojeně pobíhali. Nikde ani živáčka, jen my dva
– blázni na kolech. Čas nás tlačil, takže ačkoli jsme měli původně v plánu dojet až na hrad Houska, tak jsme se museli vrátit.

In the village Ráj we turned left and followed the red tourist sign to the Farm Laka. That, in addition to the stabling of horses, offers rides on its temperate Hucul horses. The sun was shining and horses and sheeps happily run in the snow around. There was noone around, just the two of us - crazy people on bikes. Time pushed us, so although we had originally planned to get to the castle Houska, we had to return.

U farmy Laka

Farma Laka

Farma Laka

Farma Laka

Farma Laka

Farma Laka

Farma Laka

Tentokrát jsme to vzali po silnici, která byla od Vojtěchova pokrytá souvislou vrstvou ledu. Větve stromů se pod tíhou sněhu pohýbaly a vytvořily tak nekonečný bílý tunel až do Kokořínského Dolu. Na rovince jsem občas litovala omezení 25 km/h, ale pravdou je, že kolo využiju hlavně v terénu a tam se této rychlosti nepřiblížím. Během testování jsme ujeli téměř 22 km a díky Ghost TERU 2 jsem poprvé s Michalem držela tempo. Jsem nadšená a těším se, až se trochu oteplí a vyrazíme do hor i s dcerou Ellou na regulérní delší výlet. A vozík s ní potáhnu já. Dosud to byla výsada Michala, profesionálního bikera, tak jsem zvědavá, jak se bude tvářit a jestli svým holkám bude vůbec stačit!

This time we rode on the road, which was covered by ice from Vojtěchov to our finish. Trees sag under the weight of snow and created endless white tunnel. Riding my electric bike on the road with no hills, I sometimes regretted the limit 25 km/ h, but the truth is that I will use the bike mainly in the hilly terrain and I won´t be able to reach that speed. During testing, we drove almost 22 kilometers and thanks to Ghost TERU 2 I first kept the pace with Michal. I am excited and looking forward to better weather that enables me to go to the mountains with Ella for a longer bike trip. And I am going to stick the Chariot carrier to my electric bike this time. So far it has been a privilege of Michal, so I wonder how it would be.

Ráj

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Itinerář cyklostrasy