Slavonice

Tuto oblast trojmezí, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska, láká svou krásou a odlehlostí od velkoměst. Pomyslné centrum oblasti tvoří městečko Slavonice, jehož náměstí s goticko-renesančními domy směle konkuruje mnohem slavnější a větší Telči. Tady se potkává Morava s Čechami. Ačkoliv Slavonice leží na historickém území Moravy, katastrálně leží v kraji Jihočeském. Na východ odtud se krajina pomalu sklání k údolí Dyje, na opačnou stranu se zdvihají pohraniční hvozdy České Kanady. V domech z větší části sídlí galerie, muzea, příjemné hospůdky i kavárny.

Slavonice na vás zapůsobí klidným, mírumilovným dojmem. Bouřlivé dějiny jakožto příhraničnímu městečku se Slavonicím samozřejmě nevyhnuly, ale jak si můžete ověřit na vlastní oči, na kráse jim neubraly.

Slavonice

Slavonice se pro nás staly výchozím místem cyklovýletu. Vyrážíme od vlakového nádraží na severozápad a po žluté značce vyjedeme ke kostelu Svatý Duch. Cesta je vedena po tzv. Graselově stezce, kterou poznáme podle originálního značení, žluté tečky a bílého písmene G.

Tato krásná stezka vede v místech, kde na začátku 19. století loupil a skrýval se obávaný Johann Georg Grasel. Mimochodem, odtud pramení ono označení "grázl" pro darebáky. Graselovy stezky vedou po obou stranách rakousko-české hranice, územím mezi rakouským Raabsem a Kautzenem a mezi českou Novou Bystřicí a Novými Syrovicemi. Tvoří sedm výletních okruhů.

Kostel sv. Duch

Louky na Graselově stezce

Louky střídají lesy a cestou do Stálkova míjíme rybníky Dlouhý, Velký a Malý Troubný. V blízkém okolí obce se nachází řada skalních útvarů, jako třeba Graselova sluj. Větším seskupením skalek a balvanů zde vzniklo menší skalní město, které jsme cestou potkali. Dalšími malebnými vesničkami, kterými projíždíme, jsou Matějovec a Radíkov.

Graselova stezka

Skalní město u Stálkova

Stoječín

Matějovec

Za Radíkovem vede cyklotrasa Vlčí jámou a kopíruje tok Radíkovského potoka. V zalesněném údolí s balvany žuly na strmých svazích i na dně se zachovaly protržené hráze zaniklých rybníků, které měly zabezpečit dostatek vody pro místní hamr, tak mějte oči na špičkách.

Krásná zastávka je nedaleko skalního útvaru Ďáblova prdel. V blízkosti rozhledny na stejnojmenné naučné stezce se nachází soustava vodních děl, které jsou velmi vkusně začleněny do krajiny. I přesto, že se jedná o novostavby, působí, že jsou zde již odnepaměti.

Cestou necestou Českou Kanadou

Soustava vodních děl U Jakuba

Na samotnou Ďáblovu prdel se s kolem nedá z naučné stezky vyjet, pohodlně se dá ovšem objet. Cesta střídavě stoupá a klesá a my už se těšíme na osvěžení v rybníku Zvůle. Koupání v rašelinné vodě uprostřed lesů nemá široko daleko konkurenci a dá se tu i zakoupit občerstvení.

Zvůle

Osvěženi stoupáme pod vrch Šibeník. Jsme v srdci České Kanady, kterou tvoří lesy a zvlněná krajina protkaná lesními asfaltkami se zákazem vjezdu pro motorová vozidla. U vrchu Vysoký kámen dosahujeme výšky 700 m, což je dnešní maximum.

Nasbíraná výška se teď zúročí a sjíždíme po lesních asfaltkách na jih směrem k Landštějnu. U hradu necháváme kola a vstupujeme dovnitř. Hrad Landštejn byl od nepaměti pomezní pevností na neklidné česko-rakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého pevnostního systému.

Prohlídka areálu hradu je volnou exkurzí bez průvodce. Doporučuji vystoupat po dřevěných schodech na kamennou vyhlídkovou věž, z jejíhož ochozu se otvírá nádherné panorama na lesnatou krajinu České Kanady.

Landštejn

Po návštěvě hradu míříme pomalu, ale jistě do Starého Města pod Landštejnem. Volíme trasu podél Gebhareckého rybníku a rašeliniště nedaleko Skalky. Cyklotrasy 1006 a 1007 nás pak dovedou k zámku Dobrohoř a následně do centra města, kde se ale nezdržíme.

Čeká na nás v lese soustava rybníků Dědkův, Vožralý, Staré Koupaliště a Protržený. Co nás na trase zaujme dál, je nedaleký Pevnostní areál Slavonice. Areál je ukázkou části obranné pevnostní linie, tvořené systémem pozorovacích a palebných (střeleckých) průseků, protipěchotními a protitankovými překážkami a 11 rekonstruovanými bunkry. Celým areálem prochází nová naučná stezka, která Vás na 13 zastaveních seznámí se základními informacemi o výstavbě opevnění v letech 1935-38 v tehdejším Československu včetně popisu situace přímo na Slavonicku.

Rybníky v České Kanadě

Pevnostní areál Slavonice

Hluboké lesy, četné vodní plochy a údajně sychravější podnebí, to jsou důvody, proč se zdejší území nazývá Česká Kanada. Oblast takto kdysi pojmenoval pražský novinář J. A. Trpák, který jako jindřichohradecký rodák tento kraj miloval.

Kolo je v tomto kraji ideálním dopravním prostředkem. Z doby totality zůstala v pohraničních lesích hustá síť asfaltových cest, po kterých dnes smí jezdit jen cyklisté, což je skvělé. I když i tady řádí kůrovec a probíhá těžba, příroda je tu stále krásná. V České Kanadě jsem poněkolikáté a určitě se znovu vrátím.

Vlog z cyklovýletu

Cyklostrasa Borovanskem