Logarská dolina

Zmíněná Solčavská panoramatická cesta vede krásnou přírodou s úchvatnými výhledy na vrcholky Alp, i na údolí a pastviny a má dvacet zastávek. Zastávkami provází malý pastýř Krištof, který se vydává z vesnice Solčava po stopách svých učitelů hledat ztracené ovce. Celý okruh je rozdělen na několik částí po třech údolích, která v regionu jsou. My jsme si vybrali tu část, jež vede údolím Logarské doliny a nad ní.

Byli jsme ubytovaní v samém centru Logarské doliny a vyrazili tedy na cyklovýlet odtud. Z mapy jsme vyčetli, že nás čeká dlouhé stoupání, takže jsem si vozík s dcerou připojila za elektrokolo Ghost Teru 9 já. Přeci jen měl Michal po závodu Světového poháru trochu unavené nohy. Úzkou horskou silnicí jsme od naší farmy dojeli podél pastvin až k mýtnici a za ní jsme odbočili vlevo na hlavní silnici. Za vjezd do Logarské doliny motoristé platí, zdarma sem mohou jen pěší a cyklisté.

The Solčava panoramatic road leads through beautiful nature with breathtaking views of the Alps, the valley, pastures and has about twenty stops. Your guide is the little shepherd Krištof who goes from the village of Solčava in the footsteps of his teachers and is looking for lost sheep. The panoramatic road is divided into three parts of the three valleys in the region. We chose the part that leads along the Logar Valley.

We were staying in the very center of the Logar Valley and started the biketrip from here. We were expecting a long uphill ride, so I connected the Chariot carrier with my daughter to my e-bike Ghost Teru 9. Still, Michal had a slightly tired legs after the World Cup race. We rode the narrow mountain road from our farm along the pastures to the toll and behind it, we turned left to the main road. For the entrance to the Logar Valley, motorists need to pay the fee, only pedestrians and cyclists can get there free of charge.

Mýto na začátku Logarské doliny

Po pár metrech stoupání jsme se ocitli pod roklí Lamotje. Ze skály na nás shlížel veliký zelený drak Lintver. K místu se váže legenda o tom, jak vzniklo sousední údolí Matkov kot. Drak svým mohutným ocasem prolomil bariéru, tím vypustil jezero a zapříčinil obrovskou povodeň v údolí. Voda pak do údolí přinesla kolébku s plačícím dítětem. Na památku této události nechali místní obyvatelé postavit kostel Panny Marie Sněžné v Solčavě. Rokle je aktuálně pro havarijní stav nepřístupná.

After a few meters of climb we found ourselves under the Lamotje gorge. Big green dragon Lintver looked down at us. A legend tells a story about the neighboring Matkov kot valley. The dragon broke the barrier with his mighty tail and thus launched the lake and caused a huge flood in the valley. The water then brought the cradle with the crying child to the valley. To remember this event, local people built the Church of Our Lady of Snow in Solčava. The gorge is currently inaccessible for the bad state.

Bájný drak Lintver ve skále

Před námi bylo nejnáročnější stoupání z celého dne. Pět kilometrů a téměř 580 výškových metrů. Trasa vedla po hlavní silnici, jedna zatáčka střídala druhou a já byla šťastná, že nám stromy poskytují v horkém letním dni stín. Mít za sebou 30kilogramovou
zátěž v podobě vozíku a dítěte je na úbytku baterie znát. Jela jsem z větší části na stupeň Sport, ale přišly úseky, které bych bez Turba nezvládla. Čárka na baterce rychle ubývala a dojezd v kilometrech se mi na displeji snižoval závratnou rychlostí. I kdybych stokrát chtěla baterku ušetřit tím, že pojedu třeba na Tour, tak kopec by byl nad mé síly. Uklidňovala jsem se tím, že pak už trasa povede převážně z kopce, baterka si odpočine a zase se mi počet kilometrů na dojezd zvýší.

První zastávkou po vystoupaných serpentinách byla farma Žibovt. Tato usedlost leží uprostřed hor a je obklopena loukami a lesy. Domácí kuchyně je založena především na sezónních surovinách, které se nacházejí na zahradě, loukách a lesích a současně respektují tradici. Na chvíli jsme sesedli z kol, po dřevěném chodníku podél lesa došli k lavičkám a užívali si první výhled na Alpy.

The most challenging climb of the day was ahead. Five kilometers and nearly 580 meters of elevation. The route went along the main road, one turn was followed by another one and I was happy that the trees gave us a shadow on a hot summer day. The battery was discharging very fast due to the 30 kilograms load behind my e-bike. I was mostly riding Sport mode, but there were parts that I could not manage it without Turbo mode. The dash on the flashlight shifted rapidly, and the mileage left was going down on the display at a dizzying pace. Even if I wanted to save the battery by riding Tour mode, the hill was too challenging for me. I was relieved by the fact that the route would mostly go down the hill soon, the battery would rest, and mileage left will increase again.

The first stop after the uphill ride was the Žibovt farm. This homestead lies in the middle of the mountains and is surrounded by meadows and forests. Home cooking is based primarily on seasonal ingredients found in the garden, meadows and forests while respecting the tradition. For a moment we got off the bikes, walked down the wooden walkway along the woods to the benches and enjoyed the first view of the Alps.

Symbol draka je na každé zastávce

Kamnicko-savinjské Alpy

Psí hlídač na farmě Žibovt

Od farmy Žibovt ještě pár metrů stoupání přišlo, ale nebylo to už nic dramatického. Terén se srovnal a najednou i baterka jako by začala regenerovat a dojezdové kilometry mi začínaly přibývat. V klidu jsem si tedy užívala jízdu po silnici a kochala se výhledem do okolí. Minuli jsme další farmu Pastirkovo a zastavili na vyhlídce u farmy Klemenšek, která se nachází přímo nad Logarskou dolinou.

From the Žibovt Farm a few meters of climb came, but it was nothing dramatic. The trail was flat and suddenly the battery seemed to start to regenerate, and the mileage began to rise. I enjoyed the ride and the view of the surroundings. We passed another Pastirkovo farm and stopped at the viewpoint near the Klemenšek farm, which is located directly above Logar Valley.

Farma Klemenšek

Tento výhled nám vyrazil dech. Kola jsme nechali u cesty, sedli si do dřevěných lehátek a užívali si té krásy kolem. Za tohle ten výšlap opravdu stál.

This view took our breath. We left the bikes by the road, relaxed in wooden chairs and enjoyed the beauty around us. It really worthes the uphill ride.

Vyhlídka přímo nad Logarskou dolinou

Za vyhlídkou jsme začali pomalu sjíždět kolem pramene minerální vody na úpatí hory Mt. Olševa ke kostelu svatého Ducha. Pokud máte čas na zastávku a chcete pramen ochutnat, musíte nechat kola u cesty a jít pár desítek metrů pěšky. Voda je pitná, a říká se, že má díky vysokému obsahu železa a oxidu uhličitého léčivé účinky.

After the viewpoint, we began to slowly descend along the spring of mineral water at the foot of Mount Mt. Olševa to the Church of the Holy Spirit. If you have time to stop and you want to taste the spring, you have to leave the bikes by the road and walk a couple of meters. Water is drinkable and is said to have healing effects due to its high iron and carbon dioxide content.

Výhledy na Alpy po cestě nebraly konce

Zanedlouho jsme dojeli k romantickému kostelu svatého Ducha, od kterého byl další krásný výhled na vrcholky hor. Aktuálně jsme se ocitli v nadmořské výšce 1235 metrů nad mořem. Hned naproti je farma Strevc, kde jsme si dali výborný štrúdl a vychlazené pití. Na zahrádce jsme byli sami a vychutnávali si nejen občerstvení, ale i neskutečné ticho, které tu panovalo.

Soon we reached the romantic church of the Holy Spirit, from which there was another beautiful view of the mountain peaks. We were at an altitude of 1235 meters above sea level. Right across the street is the Strevc farm, where we ordered an apple pie and cold drinks. We were alone in the garden, enjoying not only refreshment but also the incredible silence around.

Kostel sv. Ducha

Bylo horko a já se těšila na sjezd do obce Podolševa. Míjeli jsme chatu Rogar, která je nejvýše položenou turistickou farmou ve Slovinsku, kde lze nalézt ubytování. Její umístění uprostřed lesů a pastvin nabízí nádherné výhledy na Kamnicko-Savinjské Alpy, zejména Mt. Raduhu a Mt. Olševu. Oblast je skutečně úžasná, protože se nachází v chráněné oblasti Natura 2000, která se vyznačuje výskytem divokých zvířat a původních rostlin. Takovými, které jsou v dnešní době považovány za vzácné, nebo dokonce
ohrožené. Velké dřevěné sochy medvěda a pračlověka za farmou zvou na medvědí stezku vedoucí do archeologického naleziště Zijavské jeskyně Potočka, kde se dozvíte více o životě pračlověka a jeskynního medvěda.

It was hot and I was looking forward to downhill ride to Podolševa village. We rode along to the Rogar farm, which is built at the highest point in Slovenia where accommodation can be found. Its location in the middle of forests and pastures offers stunning views of the Kamnick-Savinja Alps, especially Mt. Raduha and Mt. Olševa. The area is truly amazing because it is located in the Natura 2000 protected area, which is characterized by the presence of wild animals and indigenous plants. That are nowadays considered rare or even
threatened. Big wooden statues of a bear and a man behind the farm invite to the bear trail leading to the archaeological site of Potočka Zijavka Cave.

Farma Rogar a upoutávka na Zijavské jeskyně Potočka

Asfaltovou silnici po chvíli vystřídala prašná cesta, takže jsem sjížděla s větší opatrností, aby mi to s vozíkem neuklouzlo. Shodli jsme se s Michalem na tom, že jsme udělali opravdu dobře, že jsme nahoru stoupali druhou stranou po asfaltu. Tudy by to bylo bývalo mnohem náročnější. Když jsme se blížili do vesnice Solčava, prašná cesta se změnila opět v asfaltovou a jelo se skvěle.

The asphalt road after a while replaced the dusty road, so I drove more cautiously with the Chariot carrier. We did really well that we rode uphill on the other side, the asphalt road was much better. It would have been much more difficult to ride uphill this way. As we approached the village of Solčava, the dusty road changed again into asphalt and the ride was great.

Sjezd do Solčavy

Solčava je malá alpská vesnice zasazená do poměrně úzkého údolí řeky Savinji, kde je chráněna Kamnicko-Savinjskými Alpami a pohořím Karavanky. Tady oficiálně začíná a končí panoramatická cesta. My jsme ale byli teprve ve dvou třetinách našeho výletu. Podél řeky Savinji jsme v poklidu dojeli k mýtu Logarské doliny a rozhodli se jí projet až na samý konec k vodopádu Rinka.

Solčava is a small Alpine village in the relatively narrow valley of the Savinja River. It is protected by the Kamnik-Savinja Alps and the Karavanka Mountains. Here officially begins and ends the panoramic road. But we were only in two-thirds of our biketrip. Along the Savinja River, we continued back to the Logar Valley and decided to ride it to the very end to see the Rinka waterfall.

Solčava

Logarská dolina

Pastviny v Logarské dolině

Výběhy v Logarské dolině

Logarská dolina

Baterka se mi sjezdem trochu zregenerovala a hlásila dojezd 20 kilometrů. Ovšem to jsem ještě netušila, že zhruba od poloviny Logarské doliny nás čeká 6kilometrové táhlé stoupání. Dojezdové kilometry znovu rychle ubývaly, a když jsem dorazila na parkoviště před vodopádem Rinka, byla baterie téměř vybitá. K vodopádu se na kole nedá dojet, ale pohodovou procházkou jste tam za pár minut a určitě stojí za vidění. Odsud už jsme to měli k naší farmě krásně z kopce, takže jsem se nemusela stresovat s téměř vybitým akumulátorem.

My battery recharged a little during the downhill ride and showed 20 kilometers left. I did not know we were expecting a 6-kilometer long climb in the Logar Valley. When I arrived at the parking lot in close to the Rinka waterfall, the battery was almost discharged. You can not ride a waterfall on a bike, you need to walk for a few minutes and it is definitely worth seeing. From here, we took the downhill ride to our farm, so I did not have to stress with an almost discharged battery.

Vodopád Rinka

Restaurace u vodopádu

Byla to náročná cesta na stoupání s velkou zátěží za elektrokolem, nohy jsem po celém dni trochu cítila, ale nelituju ani jednoho nastoupaného metru z této 41km dlouhé trasy. Protože to, co nás po výšlapu čekalo, je nepopsatelné. Krásná příroda a dokonalé výhledy na Alpy, pastviny, louky a údolí se navždy vryly do naší paměti a budeme na to rádi vzpomínat.

It was a challenging biketrip due to climbing with a heavy Chariot carrier behind my e-bike, my legs hurt a little bit, but I do not regret one of the meters on that 41km long route. Because what awaited us after the uphill ride is indescribable. We will always remember the beautiful nature and the perfect views of the Alps, pastures, meadows and valleys.

Itinerář cyklotrasy