Řeka Morava

Auto jsme zaparkovali u přístavu v Uherském Hradišti a musim přiznat, že nám chvíli trvalo, než jsme se vymotali z města. Vydali jsme se po cyklostezce, která vede na břehu řeky Moravy a zapomněli sledovat značení. Tudíž doporučuji míň povídat a víc sledovat trasu, ať se nemusíte vracet, jako my.

Sjezd z Tupes

Nakonec se nám podařilo najít tu správnou cestu z města a přes Zlechov a Tupesy jsme sjeli po cyklostezce mezi řepkou olejnou až na začátek obce Velehrad, kde nás pobavilo odpočívadlo s velkým (C)hřibem.

Obec Velehrad

Odtud je to co by kamenem dohodil ke slavnému poutnímu místu Velehrad. V komplexu klášterních budov sídlí Stojanovo gymnázium a Ústav sociální péče Vincentinum. Na informačním centru je možné si předem domluvit prohlídku Saly terreny s barokními freskami a Slovanského sálu, které se v prostorách bývalého kláštera nachází. Nás zaujala hlavně Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje a rozhodně patří k nejkrásnějším, co jsme kdy navštívili.

Klášter Velehrad

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Vrátky v zadní části areálu jsme vyjeli na cyklostezku, která nás dovedla ke Konventnímu rybníku, kde jsme si užívali to neskutečné ticho, které tady panovalo. Jen kachny a kapři občas rozčeřili vodu. Byl tu krásný výhled na Velehrad a za silnicí na nás čekala naše dlouhá zastávka - Archeoskanzen Modrá.

Konvetní rybník

Velehrad

Konventní rybník

Konventní rybník

Přímo u skanzenu je hotel, který má restauraci se zahrádkou. Dali jsme si tady oběd a pak si prošli Archeoskanzen, který v obci Modrá je. Toto Velkomoravské sídliště středního Pomoraví velmi povedeně ukazuje jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin a my tak měli možnost poznat naši dávnou minulost. Skanzen žije každodenním životem, volně tu pobíhají kozy, slepice, kočky, prasata a v horní části se pásl osel. Uprostřed areálu je strážní věž, na níž můžete po žebříkách vylézt. Naskytne se Vám hezký výhled na areál, rybník a Velehrad. Ellu velmi překvapilo, jak se za dob Velké Moravy bydlelo. Víc takových míst.

Archeoskanzen Modrá

Nedaleko skanzenu se nachází botanická a sladkovodní expozice Živá voda. Seznamuje se životem ve vodě i kolem vody, s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých potoků i tůní. Ve venkovním areálu procházíte typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami, například chřibské prameniště, venkovskou bylinkovou zahrádku či lužní les. V přízemí hlavní budovy nás za vstupem uvítala pětimetrová maketa vyzy velké. Děti si tady mohou vyzkoušet různé tématické doplňovačky, kvízy či výtvarné aktivity, což Ella velmi ocenila.

Živá voda, Modrá

Největší atrakcí je ale podvodní tunel, který je ve sladké vodě v přírodě ojedinělým experimentem v rámci celé Evropy. Nachází se v hloubce 3,5 metru pod vodní hladinou, má délku 8 metrů a šířku 2 metry. Po levé straně jsou k vidění ryby chladných vod, horských potoků a řek - jelci, lipani, mníci, pstruzi, parmy a oukleje. Pravá strana patří především velkým rybám, jako jsou kapři. Dále tu mají dravce - štiky, candáty, nebo sumce a raritou jsou jeseteři.

Tunel v Živé vodě

Od Archeoskanzenu nás vyvedlo stoupání nad obec Modrá a to nejtěžší stoupání za celý den přišlo hned vzápětí polem řepky olejné do Jalubí. Nemít své elektrokolo Ghost TERU 9, tak se mi chce brečet. Dala jsem nejlehčí převod, stupeň Turbo a zvládla to vyjet. Neříkám, že jsem se nezadýchala, přeci jenom je v takovém stoupání zátěž 30 kg v podobě vozíku znát, ale kolo mě skvěle podrželo.

Stoupání do Jalubí

Stoupání do Jalubí

Oddechla jsem si pak cestou po málo frekventované silnici, ze které jsme zanedlouho sjeli vlevo k větrnému mlýnu. Mlýn není původní, ale při jeho stavbě se kladl důraz na co největší autentičnost, použití původního materiálu a dobový způsob provádění prací. Od mlýna je krásný výhled do okolí a za zastavení určitě stojí.

Větrný mlýn Jalubí

Vesnicí Sušice jsme projeli až do Babice k Baťově kanálu. Délka kanálu od Otrokovic do Skalice je přibližně 53 km. Některé úseky vedou řekou Moravou, jinde uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Myšlenka regulace řeky Moravy zaujala původně velkoprůmyslníka Tomáše Baťu a po jeho smrti se tohoto smělého plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu několik významů. Prvním byla realizace snu o propojení evropských veletoků, druhým přeprava lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích a třetím bylo vybudování melioračního systému v okolí řeky Moravy.

Baťův kanál

Baťův kanál

Baťův kanál

V sezóně se můžete i s kolem nalodit a do Uherského Hradiště doplout na lodi. Podél Baťova kanálu ale vede cyklostezka, kterou jsme se pohodlně vrálili zpět do Uherského Hradiště. Byl to příjemný a pohodový den. Trasa vede převážně po málo frekventovaných silnicích a nově vybudovaných cyklostezkách. Jen zřídka jsme nejeli po betonu a to nám celkový dojem trochu zkazilo. Rádi jezdíme v přírodě a vybetonovat i polni cestu, aby to cyklistovi náhodou nedrncalo, nám přijde více než zbytečné. Bohužel takový je trend a betonuje se všude, nejen tady, jako o život.

Najeli jsme 30 kilometrů zvlněnou krajinou a poznali část východní Moravy a upřímně říkáme, že nás tento kraj nabil pozitivní energií. Jsou tu moc příjemní lidé a my chápeme proč, je tady krásně. Vrátíme se!

Cyklotrasa Uherské Hradiště