Zámek Žleby za stromy

Na zámku Žleby jsme zatím nikdy nebyli. Jen jsme ho pokaždé obešli a rovnou pokračovali do jeho zámeckého parku. Ten tu vznikl v anglickém stylu ve druhé polovině 19. století při přestavbě zámku. Když sestoupáte od zámku strmým svahem do parku, ocitnete se na břehu řeky Doubravy. Sednout si do trávy, poslouchat šumíci splav a vodopád, kterým se do Doubravy vlévá říčka Hostačovka, je parádní relax. Při naší návštěvě už příroda zabarvila stromy do podzimních odstínů a bylo na co se dívat.

We have never been at Žleby Chateau. We just walked around and went straight to its chateau park. It originated in the English style in the second half of the 19th century when the chateau was rebuilt. As you walk down from the castle through a steep slope into the park, you will find yourself on the banks of the river Doubrava. Sitting in the grass, listening to the fluffy sluice and the waterfall that drives the river Hostačovka into Doubrava is a nice relaxation. During our visit, nature has painted the trees with colors and it was amazing.

Zámecký park

Vodopád na Doubravě

Tentokrát jsme se sem vydaly jen s Ellou. Přešly jsme most přes vodopád a za pár minut jsme už stály u pokladny do obůrky Žleby. Cestou jsme za plotem viděly ve výběhu kozy a pak tu je dětské hřiště, které je celé ze dřeva. Ella si prolézačky tentokrát nechala ujít, což jsem ocenila.

We crossed the bridge over the waterfall and in a few minutes we were standing at the cashdesk of Žleby deer-park. On the way, we saw a goats behind the fences and then there was a wooden playground. Ella missed the playground this time that I appreciated.

Most přes vodopád a vpravo mezi stromy hřiště

Ve vybraných dnech a hodinách se tu pořádají ukázky dravců a krmení jelenů. My jsme tentokrát přijely brzy, a protože už jsme oboje shlédly před rokem, nečekaly jsme. V klidu jsme si všechna zvířata prohlédly svým tempem a nikam nespěchaly. Elly pozornost upoutal hned zkraje čáp a pak kuna, ježek a hlavně sova pálená, která si ji zkoumavě prohlížela.

In selected days and hours, there are demonstrations of bird predators and feeding of white deers. We came this time soon, and cause we saw both a year ago, we did not wait. We walked slowly around the deer-park and watched all the animals as we were not hurrying anywhere. Ella´s attention caught the stork, and then the marten, the hedgehog, and especially the owl.

Možnost být na pár centimetrů od všech známých druhů dravců je krásný zážitek. Zvlášť tedy pro Ellu, kdy se jim při své výšce dívá do očí, když sedí na bidýlku. Až tady mi došlo, jak krásná a hrdá zvířata to jsou. Sokolnická ukázka tu stojí určitě za to, kromě toho, že se dozvíte plno zajímavých věcí o dravcích samotných, o jejich chovu, tak když roztáhnou křídla a letí nad okolními lesy, cítíte veliký respekt.

The opportunity to be a few centimeters away from all known bird predators is a beautiful experience. Especially for Ella, when at her height she looks into their eyes when sitting on a perch. Once here I realized how beautiful and proud animals they are. The Show is definitely worth it. You learn a lot of interesting things about the birds themselves, about their breeding, and when they stretch their wings and fly over the surrounding forests, you feel great respect.

Expozice dravců

Do Žlebů se jezdí ale především za bílými jeleny. Ti se pasou ve výběhu za dřevěným plotem a vodním příkopem, aby měli klid a byli v bezpečí. Během komentovaného krmení Vám je přivedou na vzdálenost pouhých pár metrů od plotu a jsou tak krásně vidět. Dozvíte se, že jejich původ není dosud jednoznačně prokázán, ale pravděpodobně pocházejí z Persie. Do Čech si je nechaly přivézt kolem roku 1780 šlechtické rody, ale chovy v krátké době zanikly. Pouze na panství Žehušice bílí jeleni dokázali přežít a po osvěžení krve divoce zbarvenou zvěří se počty zvýšily až na 200 kusů. Ovšem po druhé světové válce už jich tu bylo necelých 30 a jen s obtížemi se je dařilo rozmnožovat. V roce 1973 se pak začala druhá linie bílých jelenů chovat v oboře Žleby. My jsme je pozorovaly, jak se vyhřívají na podzimním slunci a jsou opravdu nádherní.

Žleby is mainly visited for white deers. They are grazing behind a wooden fence and a water moat to keep them safe. During the commented feeding, they come to a distance of just a few meters from the fence and are beautifully seen. You will learn that their origin has not yet been unequivocally proven but probably are originated in Persia. They were brought to Bohemia by the aristocratic families around 1780, but the breeds soon ceased to exist. Only on the dominion of Žehušice the white deer managed to survive and after the refreshment of the blood of wildly colored animals, the numbers increased to 200 pieces. However, after the Second World War, there were less than thirty. In 1973, the second line of white deer began to live in Žleby. We watched them lying in the autumn sun and they are really beautiful.

Bílí jeleni

Za výběhem bílých jelenů jsou pak k vidění mufloni, kolem jezírka vodní ptáci, absolutně rozrytý výběh mají divoká prasata a za silnicí u lesa jsou pak vidět daňci, srnky a jeleni.

Behind the white deers, there are mouflons, birds along the pond, wild boars, and fallow-deers, deers and does behind the forest road.

Stihly jsme se tam s Ellou letos podívat na poslední chvíli. Od října do dubna je obůrka zavřená, takže pokud byste se tam chtěli podívat, naplánujte si návštěvu na příští rok. Určitě se tam potkáme. Informace o oboře najdete zde.

We made it with Ella this time at last minute. From October to April, the deer-park is closed, so if you want to see it, plan a visit for the next year. We'll definitely meet up there. Click here for all information.

Obora Žleby