Zámek Žleby za stromy

Na zámku Žleby jsme zatím nikdy nebyli. Jen jsme ho pokaždé obešli a rovnou pokračovali do jeho zámeckého parku. Ten tu vznikl v anglickém stylu ve druhé polovině 19. století při přestavbě zámku. Když sestoupáte od zámku strmým svahem do parku, ocitnete se na břehu řeky Doubravy. Sednout si do trávy, poslouchat šumíci splav a vodopád, kterým se do Doubravy vlévá říčka Hostačovka, je parádní relax. Při naší návštěvě už příroda zabarvila stromy do podzimních odstínů a bylo na co se dívat.

Zámecký park

Vodopád na Doubravě

Tentokrát jsme se sem vydaly jen s Ellou. Přešly jsme most přes vodopád a za pár minut jsme už stály u pokladny do obůrky Žleby. Cestou jsme za plotem viděly ve výběhu kozy a pak tu je dětské hřiště, které je celé ze dřeva. Ella si prolézačky tentokrát nechala ujít, což jsem ocenila.

Most přes vodopád a vpravo mezi stromy hřiště

Ve vybraných dnech a hodinách se tu pořádají ukázky dravců a krmení jelenů. My jsme tentokrát přijely brzy, a protože už jsme oboje shlédly před rokem, nečekaly jsme. V klidu jsme si všechna zvířata prohlédly svým tempem a nikam nespěchaly. Elly pozornost upoutal hned zkraje čáp a pak kuna, ježek a hlavně sova pálená, která si ji zkoumavě prohlížela.

Možnost být na pár centimetrů od všech známých druhů dravců je krásný zážitek. Zvlášť tedy pro Ellu, kdy se jim při své výšce dívá do očí, když sedí na bidýlku. Až tady mi došlo, jak krásná a hrdá zvířata to jsou. Sokolnická ukázka tu stojí určitě za to, kromě toho, že se dozvíte plno zajímavých věcí o dravcích samotných, o jejich chovu, tak když roztáhnou křídla a letí nad okolními lesy, cítíte veliký respekt.

Expozice dravců

Do Žlebů se jezdí ale především za bílými jeleny. Ti se pasou ve výběhu za dřevěným plotem a vodním příkopem, aby měli klid a byli v bezpečí. Během komentovaného krmení Vám je přivedou na vzdálenost pouhých pár metrů od plotu a jsou tak krásně vidět. Dozvíte se, že jejich původ není dosud jednoznačně prokázán, ale pravděpodobně pocházejí z Persie. Do Čech si je nechaly přivézt kolem roku 1780 šlechtické rody, ale chovy v krátké době zanikly. Pouze na panství Žehušice bílí jeleni dokázali přežít a po osvěžení krve divoce zbarvenou zvěří se počty zvýšily až na 200 kusů. Ovšem po druhé světové válce už jich tu bylo necelých 30 a jen s obtížemi se je dařilo rozmnožovat. V roce 1973 se pak začala druhá linie bílých jelenů chovat v oboře Žleby. My jsme je pozorovaly, jak se vyhřívají na podzimním slunci a jsou opravdu nádherní.

Bílí jeleni

Za výběhem bílých jelenů jsou pak k vidění mufloni, kolem jezírka vodní ptáci, absolutně rozrytý výběh mají divoká prasata a za silnicí u lesa jsou pak vidět daňci, srnky a jeleni.

Stihly jsme se tam s Ellou letos podívat na poslední chvíli. Od října do dubna je obůrka zavřená, takže pokud byste se tam chtěli podívat, naplánujte si návštěvu na příští rok. Určitě se tam potkáme. Informace o oboře najdete zde.

Obora Žleby