Pálava

Pálava

Nejzajímavější trasou Pálavy, kterou jsme projeli, je Lichtenštejnská Lednická stezka. Lichtenštejnské stezky jsou souborem cykloturistických tras, které spojují nejkrásnější památky rodu Lichtenštejnů na jižní Moravě v oblasti Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku. Stezka vede Lednicko-valtickým areálem více méně po rovině po místních komunikacích, silnicích nižších tříd, lesními i polními cestami mezi vinohrady.

Auto jsme zaparkovali na hlídaném parkovišti blízko zámku Lednice a naši cestu začali prohlídkou zámku a parku, který je jedním z největších v Evropě (téměř 200 ha). Součástí areálu je benátská kašna, římský akvadukt, čínský pavilon, minaret a palmový skleník, jehož návštěvu jsme si nenechali ujít.

Zámek Lednice

Zámek Lednice

Palmový skleník

Po prohlídce palmového skleníku jsme pokračovali kolem Loveckého zámečku asfaltovou cestou ve stínu Lužního lesa na umělou zříceninu Janův hrad. Ten byl vybudován u lovecké obory a ze třech stran ho obtéká řeka Dyje. Hrad sloužil jako lovecký zámeček, shromaždiště panstva před honem a jako místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu.

Janův hrad, Pálava

Janův hrad, Pálava

Po třech kilometrech jsme dojeli k Appolonovu chrámu, který se nachází na návrší u břehu Mlýnského rybníka a z jeho střechy je krásný výhled do okolí. Empírový chrám byl postaven na začátku 19. století, aby zpříjemnil život lichtenštejnskému dvoru. Bohův příběh vypráví plastický vlis na zdech budovy.

Appolonuv chram

Lesní cesta nás vyvedla k Novému dvoru. Rozlehlý statek je tvořen čtyřmi přízemními křídly, která uzavírají velký pravoúhlý dvůr. Nový dvůr je jedna z posledních památek, které byly vybudovány v Lednicko-valtickém areálu a jako samostatná budova je zapsána v UNESCU. V současnosti slouží k chovu koní a veřejnosti jsou prostory nepřístupné. Budova je v dost dezolátním stavu.

Nový dvůr, Pálava

Nový dvůr, Pálava

Nedaleko Nového dvora je uprostřed borovicového lesa Chrám Tří Grácií. Socha trojice nahých žen se vypíná na podstavci uprostřed parkově upravené paseky a dokola je obtáčí půlkruhová klasicistní stavba. Na Třech Gráciích je zajímavé především to, že ve skutečnosti žádné grácie nejsou. Sousoší zobrazuje trio antických bohyní: Athénu, Afroditu a Artemis.

Chrám Tří Grácií

Chrám Tří Grácií

Pokračovali jsme dále po červené a po dvou kilometrech nás vítal Svatý Hubert, patron myslivců a střelců. Trojboká kaple se tváří jako gotická, ale ve skutečnosti to tak není. Je to jedna z nejmladších staveb Lednicko-valtického areálu a pískovcové kvádry, ze kterých je kaple postavena, jsou pro autentičnost dokonce opatřeny smyšlenými středověkými kamenickými značkami.

Sv. Hubert

Sv. Hubert

Čekal nás další krátký přejezd lesní cestou k nádherné stavbě Rendez-vous. Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře je sál, který sloužil jako shromaždiště panstva před lovem. Zasvěcený je bohyni lovu Dianě, proto se mu někdy říká Dianin chrám.

Rendez-vous

Rendez-vous

Rendez-vous

Už bylo po poledni, takže jsme sjeli do Valtic a dali si oběd. Najít volnou restauraci byl problém, protože většina cyklistů měla stejný nápad. Nakonec jsme si sedli v jedné zahradní restauraci a po jídle pokračovali dál.

Zámek Valtice jsme si nemohli nechat ujít. Tahle majestátní barokní stavba nás bavila mnohem více, než načančaná Lednice. Ve čtyřkřídlé budově je údajně na sto místností. Dnes je zpřístupněno 17 z nich a prohlídka barokního sídla, okolního parku a vinárny v areálu zabere celé odpoledne.

Zámek Valtice

Zámek Valtice

Tolik času jsme neměli a jeli dál na Kolonády na Rajstně. Ještě že jsem nevěděla, jaký kopec nás čeká. Já, která nenávidím kopce, bych to totiž vzdala. A byla by to škoda. Stavba se prý táhla dlouho údajně kvůli nedostatku financím a architekt Hadmuth neodvedl podle knížete Jana Josefa dobrou práci, protože okopíroval Gloriettu vídeňského Schönbrunnu. Nám se Rajstna líbila. Veřejnosti je přístupná a z ochozu je vidět na všechny světové strany: na severu vinohrady obklopené Valtice a lednický park, na jihu rakouský Schattenberg, na východě Malé Karpaty a na západě Mikulov.

Kolonády na Rajstně

Kolonády na Rajstně

Následný sjezd na hranice s Rakouskem byl super. Po silnici jsme pokračovali přes vesnici Sedlec a podél rybníku Nesyt k Hraničnímu zámečku.

Sedlec, Pálava

Sedlec, Pálava

Hraniční zámeček je klasicistní stavba a byla postavena na hranici mezi Markrabstvím moravským a Dolním Rakouskem. Středem zámečku, jako symbol hranice, protéká potok. Zámeček byl postavený na močálech, takže nejdříve musela být půda zpevněna dřevěnými piloty a rošty, na kterých jsou pak základy stavby.

Trasa vedla dál po břehu Lednického rybníka pod Rybničním zámečkem, za kterým zatočila vlevo a polní cestou nás dovedla zpátky do Lednice.

Hraniční zámeček, Pálava

Hraniční zámeček, Pálava

Upřímně musím říct, že jsem zatím nikde nezažila takový nápor cyklistů. Ani na Třeboňsku, které je na kola vyhlášené. Poprvé jsme se octli v situaci, kdy jsme stáli na kole v zácpě, nemohli jet své tempo, ani předjíždět a z bezohlednosti turistů k památkám je mi smutno ještě teď.

Ráda bych si tuhle 40km dlouhou trasu projela někdy ještě jednou, ale mimo sezónu. Lednická stezka je totiž jednou z nejhezčích cyklotras, kterou jsme kdy jeli. Většinu času vede po rovině krásnou přírodou a na téměř každých třech kilometrech na vás čeká architektonický skvost.

Itinerář cyklotrasy