Salajna se nachází podél Štibořského potoka nedaleko železniční tratě spojující Cheb s Mariánskými Lázněmi a je vyhlášenou památkovou zónou lidové architektury, tvoří ji totiž půvabné hrázděnky. Jsou to statky z kamenných kvádrů, či cihel a nahozené bílou vápennou omítkou, v patře zdobené mřížovím z dřevěných prken. V jednom takovém jsme se i ubytovali a byla to paráda.

Statek Salajna

Obec je sice malá, co do počtu obyvatel, ale je dlouhá téměř dva kilometry. Přibližně v polovině jsme na křižovatce odbočili vlevo a vystoupali táhlým kopcem do lesů. Lesní jezírko brzy vystřídaly lány zlatého obilí.

Lesní jezírko nad Salajnou

Lány obilí nad Salajnou

Než jsme sjeli do obcí Horní a Dolní Lažany, zdrželi jsme se ochutnáváním planých třešní a sladkých ostružin, co rostly podél cesty. I v těchto ospalých vesničkách jsme míjeli četná hrázděná stavení chebského stylu.

Abychom se dostali do naší první delší zastávky v Doubravě, museli jsme v Lipové u Chebu slézt z kol a použít podchod pod železniční tratí. Doporučuju namasírovat svaly, na schodech, které tu jsou, budou třeba. Elektrokolo se přeci jen pronese o něco více, než kolo bez motoru. Bylo krásné počasí, nikam jsme nespěchali, tak jsme se notnou chvíli zdrželi na peróně a pozorovali projíždějící vlaky.

Lipová u Chebu

V Doubravě se nachází nejvíce zachovalých chebských hrázděných statků a proto je vesnickou památkovou rezervací. Je to typická ukázka chebské lidové architektury s nejstarším dochovaným hrázděným statkem z roku 1751, Rustlerovým statkem. Jedná se o typický čtyřstranný uzavřený hrázděný dvorec, kde je expozice zemědělského nářadí, nářadí pro hospodářský dvůr a domácnost a chebského lidového nábytku.

Kola jsme si museli uzamknout ve stojanu před statkem, dovnitř se s nimi nesmí. Zazvonili jsme na zvonek u dveří a přišla nám otevřít milá paní domácí. Žijí tu se svým mužem trvale a o muzeum se spolu starají. Domácí atmosféra nás společně s výstavou vrátila do minulých století.

Pokaždé, když cestujeme s dcerou, snažím se naplánovat okruh tak, aby jí bavil a měla se na co těšit. Proto jsme skanzen v Doubravě nemohli vynechat a udělali jsme dobře.

Skanzen Doubrava

Nedaleko obce Doubrava se lze napojit na naučnou stezku podél Stebnického potoka. Měří 10km a cestou se můžete kochat okolní přírodou, prozkoumat rozpadlé mlýny a schladit se v ledové vodě potoka. Na kole projet celá stezka nejde, ale cyklotrasa, která vede kolem, jí na několika místech protíná.  

My jsme se rozhodli, že z kola slézat nebudeme a pokračovali jsme po cyklotrase mezi poli přes obec Mýtina a vrátili se zpátky do krásných hustých lesů, které tu všude jsou. Napojili jsme se na naučnou stezku u Kyseleckého hamru a sešli k tamnímu prameni.

Kvetoucí louky u Doubravy

Kukuřičná pole všude

Po krátké pouze jsme znovu naskočili na kola a zamířili do Paliče. Nad obcí se pásla stáda krav a výhled na okolní kopce při sjezdu, který následoval, byl opravdu nádherný. U kostela sv. Anny jsme odbočili vpravo a začali se po okresní silnici vracet zpátky do Salajny.

Pastviny u Paliče

Tuhle trasu zvládnou ujet i děti. Měří 20km a vede převážně mimo provoz. Louky, pole, lesy, zurčící potůčky, lesní jezírka a všudypřítomné ticho, je balzámem pro duši. To, že jsme po cestě nepotkali živou duši, je vlastně škoda. Tahle část naší republiky je krásná a zbytečně opomíjená.

Vlog z cyklotrasy

Mapa cyklotrasy