Vinice Šobes

Pro náš cyklovýlet jsme jako výchozí bod zvolili malou obec Hnanice, kterou prochází řada turistických a cyklistických tras. Pohodový úsek po rovině mezi vinicemi skončil za přejezdem přes visutou lávku přes řeku Dyje. Na kraji lesa začala cesta prudce stoupat, na to se připravte.

Odměnou za výživné stoupání bylo pohádkové místo vinice Šobes, které leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje. Šobes je jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších vinic. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Důležitou roli hraje i řeka Dyje, která vinici obtéká, dále teplé dny a chladnější noci, mlhy, i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. První vinice v tomto vinařském kraji údajně založili už římští legionáři. V letních měsících je možné přímo na vinici ochutnat i některá šobeská vína. Navštívit Znojemsko a vynechat Šobes, by byl hřích.

Vinice Šobes

Vinice Šobes

Protože jsme měli ještě celý výlet před sebou, nezdržovali jsme se dlouho a pokračovali ve stoupání. Zanedlouho jsme se kochali prvními výhledy na meandr Dyje přímo pod námi.

Národním parkem je jízda na kole možná pouze po značených cykloturistických stezkách. Ty vedou po lesních i polních cestách a po bývalé asfaltové obslužné komunikaci, která do začátku roku 1990 vedla podél železné opony. Po celou dobu jsme byli obklopeni nádhernými lesy, loukami, skalami a vřesovišti.

Výhledy na Dyji nad vinicí Šobes

Výhledy na Dyji nad vinicí Šobes

V obci Podmolí jsme zastavili u rybníka ve vyhlášené hospůdce, abychom se občerstvili. Polní cesty nás pak dovedly do údolí Mašovického potoka k chátrajícímu Andělskému mlýnu, který je posledním dochovaným vodním mlýnem na území NP Podyjí.

Andělský mlýn

Snad nejnavštěvovanějším místem této oblasti je vyhlídka Králův stolec.  Na příkrém skalním svahu v zákrutu řeky Dyje tu stojí dřevěný altán, ze kterého je překrásný výhled na národní park a meandr Dyje. Podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni.

Králův stolec

Králův stolec

Cyklotrasa 5000 nás následně přivedla do Hradiště, části města Znojma. Hradiště bylo osídleno téměř nepřetržitě už od pravěku. Největšího významu dosáhlo za časů velkomoravské říše. Tehdy zde vyrostla mocná velkomoravská pevnost chráněná mohutnou hradbou, která ovládala široké okolí dnešního Znojemska i přilehlých oblastí Rakouska.

Celému Hradišti dnes vévodí komplex budov kláštera a proboštství, jehož součástí je i kostel sv. Hypolita. Celý areál proboštství i s přilehlými usedlostmi byl ve středověku obehnán hradební zdí, z níž se do dnešní doby zachovala například západní vstupní brána, kterou jsme projeli, abychom se dostali do parku v okolí kaple sv. Antonína Paduánského. Odtud je totiž úchvatný pohled na město Znojmo a od kapličky sv. Eliáše zase na údolí Dyje a Znojemskou přehradu.

K oběma kaplím a tedy i na celé Hradiště vede zajímavá křížová cesta ze 17. století, která vychází z Gránického údolí přímo pod znojemským hradem. Cesta má 14 zastavení a vede po příkrých zalesněných svazích. Tvoří ji nepravidelné schody z přírodního kamene, místy je cesta do skály přímo zasekána. Na kole je bohužel nesjízdná, takže do centra Znojma jsme museli Hradiště objet.

Pole před Znojmem

Kaple sv. Antonína Paduánského

Znojmo

Výhled z Hradiště na Znojmo

Znojmo je ideálním místem pro delší zastavení. Město s královskou pověstí a jedinečnou polohou nad řekou Dyjí je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti. Historické jádro s mnoha kostely, obklopené částmi středověkých hradeb, si uchovalo renesanční styl. Je plné křivolakých uliček, romantických vyhlídek a půvabných zákoutí. Udělejte si čas a nasajte jeho atmosféru.

Znojmo

Znojmo

Když už jsme si Znojma dostatečně užili, stoupali jsme z údolí po Cyklotrase šesti měst na Kraví horu.  Na svazích jsme obdivovali jedny z nejkvalitnějších a nejstarších vinohradů zdejší vinařské oblasti. Na druhé straně byly svahy posety domky a ovocnými sady zdejších zahrádkářů. Náhorní pláň je porostlá lesy a vzácnou vřesovištní vegetací a teplomilnou květenou, které se zde daří kvůli výborným mikroklimatickým a půdním podmínkám a také skutečnosti, že na Kraví hoře se pravidelně kosí tráva a pase dobytek, zejména ovce.

Při cestě ze Znojma do Konic přes Kraví horu nepřehlédněte odbočku na vyhlídku ve vinici Špalek. Po zhruba 300 metrech se totiž před Vámi objeví nádherná dřevěná vyhlídka na dolní část Znojma a Nový Šaldorf, obklopená vinicemi. U vyhlídky se nachází také ještěrčí hotel a věž života, kde můžete pozorovat jeho zvířecí obyvatele.

Špalkova vinice

Špalkova vinice

Rozhodli jsme se, že si po cestě ještě uděláme zajížďku na Sealsfieldův kámen. Za obcí Konice jsme tedy odbočili do lesů, abychom se brzy ocitli na jedné z nejkrásnějších vyhlídek národního parku. Monumentální skalní stěna s vyhlídkou se tyčí nad zákrutem řeky Dyje a byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic. Za zajížďku tohle místo opravdu stojí, ten výhled Vás ohromí.

U Sealsfieldova kamenu

U Sealsfieldova kamenu

V malé obci Havraníky jsme se pak ještě pokochali výhledem od kapličky na vinice a vrátili se zpět do Hnanic, kde jsme naše putování začali. Ujeli jsme 35km středně náročným terénem, kde se stoupání střídalo s klesáním. 

Havraníky

Řeka Dyje vyhloubila mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných moří a skalních vyhlídek. Obtáčí zalesněné svahy a několikrát se obloukem vrací téměř na stejné místo, jako by se jí z této krásné oblasti nechtělo pryč. A já jí po tomto putování rozumím. Je tu opravdu pohádkově.

Vlog z cyklotrasy

Mapa cyklotrasy