Vrchol Velike Planiny se nachází o něco výše, než vrchol Sněžky a můžete se na něj vypravit pěšky. Túra trvá údajně cca 3 hodiny. My jsme se rozhodli koupit si lístek na gondolu a následně na sedačkovou lanovku, která nás dovezla těsně pod vrchol. Už samotná jízda je zážitek. Z gondoly je krásný výhled na údolí a zalesněné Alpy, ze sedačkové lanovky pak na první dřevené domky.

Vystoupili jsme v místě Zeleni Rob, v překladu "zelený okraj", kde se nachází restaurace s lokálními specialitami. Vystoupali jsme na kopec nad lanovkou a naskytnul se nám výhled, který nám vzal dech. Horské plató pokrývá jasně zelená tráva, pasou se zde stáda krav a charakteristické chatrče nás vrátili v čase. Navíc je tu nádherný výhled na nedaleké vyšší vrcholky Alp. Veliká Planina je opravdu rozlehlá.

Seběhli jsme dolů do osady, abychom si vše mohli prohlédnout zblízka. Za druhé světové války Němci spálili tamní pastevecké příbytky, které tu vznikaly od středověku. Dnešní dřevěné domy jsou tedy poměrně nové a trochu jiné, než byly ty původní. Ty se vyznačovaly oválných půdorysem, šindelovou střechou sahající až k zemi a byly bez oken i komína. Dochoval se jen jeden příbytek, ve kterém je nyní muzeum.

Na vršku stojí kaple Panny Marie Sněžné. Tu bohužel potkal během války stejný osud, jako všechny pastevecké příbytky. Vznikla roku 1939 podle návrhu Jože Plečnika, její novější obdoba pochází z roku 1988.

Dříve zde pastevci chovali přes léto krávy. Na začátku 20. století tu bylo přes sto pasteveckých obydlí. Tato tradice je ale zachována dodnes. I nadále sem pastevci vyhánějí svá stáda a to v pevných termínech v dubnu a srpnu, v listopadu se pak stříhají ovce. Pravidelně každý rok.

Pokud se budete nacházet v Kamnicko-Savinjských Alpách, udělejte si čas a Velikou Planinu určitě navštivte. Nebudete litovat.