Jizerské hory na kole

Výlet do Josefova Dolu pro mě znamená návrat do dětství. Obec leží v srdci Jizerských hor, v údolí řeky Kamenice pod tamní největší a nejmladší přehradou stejnojmenné vodní nádrži, a díky své poloze nabízí řadu cyklotras. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

My jsme se od dominanty obce, novogotického kostela Proměnění Páně z roku 1865, vydali pod cyklotrase 3020 k Protržené přehradě. Cestou jsme minuli roubenou budovu, kde bývala na přelomu 19. a 20. století brusírna skla.

Kostel Proměnění Páně v Josefově Dole

Tradice broušení skla je v Josefově Dole stále zachována díky firmě Glass Pesničák, která se specializuje na výrobu broušeného, pískovaného a rytého skla. Můžete si tu prohlédnout tradiční broušení skla, i broušené parfémové flakony, které se vyráběly koncem 19. a začátkem 20. století. Vše původními metodami jako před lety.

Po 2 kilometrech jsme dojeli k Mariánskohorským boudám ležící v nadmořské výšce 843 m. n. m., které jsou oblíbeným cílem turistů. Jedná se o malou osadu, která zde byla založena již v roce 1705. Usídlila se zde pastevecká enkláva krkonošského typu. Do minulého století se Mariánskohorské boudy nazývaly Fritzovy boudy. V současnosti se ale místo jmenuje po nedaleké Mariánské hoře. Vede zde také Jizerská magistrála.

Mariánskohorské boudy

Nedaleko se nachází další turistické místo Protržená přehrada. Přehrada na řece Bílé Desné byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení. Během několika minut zahynulo 65 osob a vznikly rozsáhlé škody na majetku. Přehrada nebyla nikdy obnovena a její trosky jsou dodnes mlčenlivým svědkem této tragédie.

Dnes na místě uvidíte unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí budovaných po roce 1916. Z původně 200 metrů dlouhé a 14 metrů široké vodní nádrže zbyly jen hromady kamenů, trosky hráze, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola spojující přehradu s nedalekou Souší. Levé křídlo šoupátkové komory chybí, můžete ho nalézt o kus dál v lese, kam jej odvalil proud vody tryskající z průrvy hráze. Tato katastrofa na dlouhou dobu zastavila stavbu sypaných hrází ve světě. Protržená přehrada na Bílé Desné byla v roce 1996 prohlášena za kulturní památku.

Okolo nádrže vede naučná stezka Protržená přehrada o délce 1 km, která vás na 6 zastaveních podrobně seznámí s touto historickou událostí. Na informačních tabulích nechybí ani historické fotografie. Nádherné výhledy na kaskády Bílé Desné umožňuje nová turistická vyhlídka.

Protržená přehrada

Vrátili jsme se zpět na rozcestí k Mariánským boudám a po cyklotrase 3019 zamířili na Čihadla. Vzácné rašeliniště Na Čihadlech v blízkosti Štolpišské silnice je přístupné díky novým povalovým chodníkům a zrekonstruované vyhlídce.

Rašeliniště Na Čihadlech je největší přirozenou vodní plochou v Jizerských horách. Nachází se v sedle mezi Smědavskou a Černou horou. Své jméno získalo podle čihařů, kteří zde lovili ptáky pro zámeckou kuchyni na frýdlantském panství. Rašeliniště je místy až čtyři metry hluboké a je zvláštní i tím, že zde nerostou původní kleče, ale zakrslé smrky staré i několik stovek let.

S rašeliništěm je spojována celá řada starých jizerských pověstí, například o nehodném zvoníkovi z Hejnic, jehož hříchy kdysi umlčely tamní zvony. Zvony odčaroval až kat, který k čihadelskému močálu s velkou námahou přivlekl černého kohouta, zakletou duši zvoníka, a se zaříkadly ji vhodil do bezedné tůně.

Rašeliniště Na Čihadlech

Ze dvou stran je rašeliniště ohraničeno panelovými cestami. Štolpišská silnice vede z Knajpy na do Ferdinandova, před rašeliništěm z ní k západu odbočuje panelová cesta na Kristiánov. Jízda po panelové „dálnici“, kdy se střídá dlouhé stoupání a klesání, byla unavující.

Panelové cesty na trase

Odměnou nám ale byla zastávka u Krásné Maří. Ta je jednou z nejznámějších jizerskohorských vyhlídek. Nachází se nedaleko Tetřevích bud, na samém okraji severních svahů Jizerských hor, na dohled od jizerské magistrály, po které jsme přijeli.

Ze žulového skaliska je úchvatný pohled na Frýdlantsko, na střechu hejnického chrámu, na údolí Štolpichu, na Ořešeník a dále směrem k Novému Městu pod Smrkem s Jindřichovickým hřebenem v pozadí, vlevo se v dálce rozprostírají kopce Horní Lužice.

Krásná Maří svůj název získala od dolu na železnou rudu založeného roku 1582. Železo z něj údajně zpracovával slavný raspenavský hamr, po ústí štoly dnes však již není památky. Vrchol vyhlídky na Krásné Maří je od počátku 20. století zajištěn železným kovaným zábradlím, snadná cesta k ní je navíc ve skalách upravena několika vytesanými schůdky. Nezapomeňte tu zastavit, nebudete litovat.

Vyhlídka Krásná Maří

Hustými lesy jsme se pomalu začali vracet do Josefova Dolu. Zastavili jsme ještě v Loveckém zámečku, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou sklárny na panský dům. Používá se také název Šámalova chata, podle Dr. Přemysla Šámala, kancléře prezidenta T. G. Masaryka, který ji za první republiky užíval. Interiér byl obložen modřínem a apartmán s koupelnou byl zařízen stejně jako v Černínském paláci. Dnes slouží chata všem turistům k načerpání nových sil a je významnou křižovatkou jizerskohorských letních i zimních turistických cest.

Šámalova chata

Tamní kraj je bohatý na nejrůznější rybníky. Jedním z nich je nedaleký jizerskohorský Blatný rybník, jenž leží na Blatném potoce při cyklotrase 3022 z Nové louky na Kristiánov. Původně byly na tomto místě rybníky dva. Neexistující Dolní rybník pohltila ale Josefodolská přehrada. Horní rybník, zvaný dnes Blatný, byl vybudován pro potřeby tehdejší panské pily a až do roku 1897 býval jedinou vodní nádrží v Jizerských horách.

Rybník je dostupný pěšky či na kole, v zimě na běžkách. V jeho okolí se nachází turistické a cykloturistické značené trasy, po kterých se běhá mimo jiné tradiční dálkový závod na běžkách Jizerská padesátka.  

Rybník Blatný

Poslední naší zastávkou byla Josefodolská přehrada, největší a zároveň nejmladší přehrada v Jizerských horách, která má dvě sypané hráze, které zadržují 23 milionů m3 vody. Nádrž je zásobárnou pitné vody pro Jablonec, Liberec a Českolipsko a tudíž je zde zakázáno koupání.

Do bezprostředního okolí přehrady turisté přístup nemají, přesto je jejich častým cílem, a to hlavně díky nádhernému okolí a dobře upraveným cestám, které oceníme i my cyklisté. Pohled na tak velké vodní dílo je nezapomenutelný.

Josefodolská přehrada

Najeli jsme necelých 45 km v kopcovitém terénu. Náročnější než stoupání, ale byla jízda po nekonečné panelové magistrále, která se lesem táhne a neubíhá. To ale vynahradí krásná příroda a vyhlídky do okolí.

Mapa cyklotrasy