Brdy na kole

 
 
Míst, ze kterých můžete do Brd vyrazit, je mnoho. My jsme auto nechali na parkovišti u točny autobusů na okraji Bohutína a vjeli po příjemné lesní silnici do lesů. Auta musí mít na vjezd do lesů povolení a občas jsme i nějaké potkali, takže opatrnost a dodržování pravidel je na místě. 
 
Pozvolným stoupáním jsme po zelené turistické značce zamířili k Pilské nádrži. Ta byla založena v 19. století jako zásobárna vody pro doly a hutě v Příbrami a dnes zásobuje celé město i jeho okolí. Podél nádrže jsme pokračovali v táhlém kopci až k Borskému sedlu a překonali tak brdskou „magickou“ výšku 800 m nad mořem.
 
 


Pilská nádrž

Zastavili jsme se u Pilské studánky, abychom ochutnali čistou pramenitou horskou vodu. Kam prý se na ni hrabe kojenecká! Pokud nechcete sundávat rukavice, můžete si půjčit jeden z porcelánových hrnečků, které tu jsou, a také se pohodlně napít.
 


Pilská studánka

Sjeli jsme dolů k Boru, kde pramení na úpatí osmistovek Brdce a Hradiště známý Třítrubecký rybník. Po výjezdu z lesa upoutalo naši pozornost Borské jezírko, které dokresluje původní vzhled tohoto nádherného místa. Na chvíli jsme zastavili a jen se kochali tou nádherou kolem nás.
 
 
 


Borské jezírko

Sjezd dolů k Borskému jezírku byl příjemný. První náročnější stoupání přišlo zanedlouho. Stupeň Trail nestačil, musela jsem přepnout na vyšší, Boost. Ač do kopce, jízda lesem byla prostě parádní. Nikde ani živáčka, jen hučící potok a zpívající ptáci nad hlavou. Naprostá oáza klidu.
 
 
 
 


Brdské lesy

 

 


Brdské louky

 

Ten klid ovšem skončil u Padrťských rybníků. Sbíhají se k nim pěší cesty i cyklotrasy ze všech stran, tudíž jsou oblíbeným turistickým cílem. Rybníky jsou dva. Hořejší Padrťský rybník (70 ha) je obklopen lesy, a Dolejší (40 ha) naopak zarůstá rákosím a připomíná tak jihočeský rybník. Byly založeny v 16. století jako zásobárna vody pro hutě v blízkém okolí.
 
 


Hořejší Padrťský rybník

 


Dolejší Padrťský rybník

 

Zatoužili jsme zase po klidu, tak jsme šlápli do pedálů a ujížděli směrem do Nepomuku. V Nepomuku jsme narazili na první a vlastně jediné občerstvení cestou. Nebylo si kam sednout, tak jsme ani nezastavovali.


Nepomuk

 

Nad vesnicí přišlo nejnáročnější stoupání dne – k lomu. Tentokrát jsem se zapotila i při nejvyšším stupni Boost. Slunce celý den pražilo, tak jsme byli rádi, že tohle stoupání přišlo až v lese, a stromy nám tak poskytly příjemný stín. Sjezd do Skelné Huti byl opravdu za odměnu. Adlerova Skelná Huť byla jedním z mála zastavěných a obývaných míst v Brdech. Jméno nese po známém skláři T. M. Adlerovi, který ji provozoval. Původní osadu tady připomíná malé jezírko, stodola, krmelec a kamenná studna u rozcestí. Genius loci tohoto místa si musí podmanit každého. Stačí zastavit, rozhlédnout se kolem a nasát tamní romantickou atmosféru.
 
 
 


Skelná Huť

 

Kaštanovou alejí jsme pokračovali k vodní nádrži Láz. Lázská nádrž je další zásobárnou pitné vody v téhle oblasti. V obci Žernová jsme minuli pár chatiček na okraji lesa a příjemnou jízdou po rovině dojeli pod hráz Pilské nádrže. Odtud jsme se vrátili stejnou
cestou až k autu.
 
 
 


Nádrž Láz

 

Ujeli jsme 37km a trasa, kterou je objeli, zvládne úplně každý. Vede po lesních silnicích, nebo zpevněných cestách. Mimo vyznačené cesty se nesmí. Brdská nezničená příroda a široké lesní cesty jsou pro cyklisty opravdu rájem. Viděli jsme jen zlomek, takže nezbývá, než se sem vrátit a poznat další část téhle krásné vrchoviny středních Čech.

 

 


Mapa cyklotrasy