Tentokrát jsme se vypravili do Pardubického kraje, abychom prozkoumali okolí města Přelouče. A bylo tam nádherně.
Město Přelouč se nachází na levém břehu Labe a patří k nejstarším historicky doloženým místům Pardubicka. Pokud jste fanoušky památek, můžete navštívit původně románský, barokně upravený kostel sv. Jakuba na náměstí. V dlažbě je tu vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit kacířské knihy. V Přelouči stojí i bývalá synagoga, nyní evangelický kostel a najdete tu hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie.
My jsme se ve městě nijak nezdržovali a rovnou vyrazili. Po málo frekventovaných silnicích jsme projeli vesnice Klenovka a Valy, kde jsme minuli kostel sv. archanděla Michaela. Ve středověku zde existovala tvrz, kostel, 5 statků a v 16. století se uvádí i krčma. Třicetiletá válka ji ale téměř celou zničila. Po ní se ještě na chvíli život do vesnice vrátil, ale na počátku 18. století zanikla vesnice docela. Zůstal jen kostel se hřbitovem a opodál stojící barokní myslivna, dnes značně zpustlá.
Kostel sv. archanděla Michaela
Oficiální cyklotrasa č.4127 vede přírodní památkou Meandry Struhy. Úzká pěšina plná kořenů a spadaných stromů, která se táhne podél koryta řeky Struhy, byla po deštivých dnech velmi rozbahněná, takže jsem místy kolo pro jistotu vedla.
Meandry Struhy
Barokní zámek v Cholticích s příjemným zámeckým parkem a rozsáhlou oborou, ve kterém stojí unikátní kaple sv. Romedia, je také pohádkový okruh pro rodinné výlety - Svět vodníků a loutek černého divadla, ve kterém potkají Golema, Šeherezádu, Sněhurku se sedmi trpaslíky, Džina z lahve a řadu dalších pohádkových bytostí v unikátně nainstalované expozici černého divadla, je jediné svého druhu v Evropě.
Zámek měl mít původně podobu čtverce, jehož tři strany měly tvořit budovy a severní, volná strana měla být uzavřena mohutnou mříží. Středem stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple, ta byla poslední realizovanou stavbou. Nedostatkem financí byly další práce zastaveny. Dodnes tedy stojí jen polovina zámku.
Zámek Choltice
Dlouhé procházky i odpočinek v přírodě nabízí volně přístupný park s kaskádou rybníků a potokem Zlatotokem, který přechází v rozsáhlou zámeckou oboru. Tamní přírodní scenérie v minulosti lákaly filmové štáby, např. při natáčení filmové báchorky Strakonický dudák (scény strašidelného lesa, ve kterém víly očarují Švandovy dudy).
Z druhé strany zámku je restaurace s velkou terasou, která je skvělým místem k občerstvení. Byli jsme v polovině našeho cyklovýletu, tak jsme zde i my chvíli poseděli.
Zámecký park zámku Choltice
Po červené turistické značce jsme oborou zamířili do Svojšic, kde stojí mohutná zřícenina gotické věžové tvrze. Záznamy v zemských deskách říkají, že tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. V roce 1634 ji vypálilo vojsko císaře Ferdinanda II., o té doby již nebyla obydlena a pustla. Ve 20. století byla tvrz částečně opravena. Dodnes se ze zříceniny dochovaly zbytky jednopatrové obytné části tvrze se sklepem a gotickým vchodem do podzemní chodby vedoucí k zámku v Cholticích.
Před tvrzí, která je volně přístupná, je pomník zdejší rodačky Julie Sýkorové, manželky Karla Havlíčka Borovského, která se narodila v tehdejší myslivně.
Tvrz Svojšice
Naší další zastávkou byla dřevěná socha bohyně Mokoši, která stojí na zalesněném pahorku poblíž obce Mokošín od roku 2007. Mokoš, bohyně ženské plodností, patří mezi staroslovanská božstva spolu se známějším Perunem nebo Radegastem. Její modla byla vyrobená podle návrhu řezbáře Miroslava Landovského a každoročně se zde poslední říjnový pátek koná slavnost Mokošina svátku.
Socha bohyně Mokoši
Z Mokošína už to bylo co by kamenem dohodil do Přelouče. Necelých 30 km uběhlo jako voda. Trasa není nijak náročná, jen je třeba dát pozor na úseky v přírodě, které jsou po dešti vždy velmi rozbahněné.
Mapa cyklotrasy
Dnešní outfit na kolo: Kraťasy Aztec, tričko Long Aztec