Okoř na kole

Vodní nádrž Džbán

 

Auto jsme zaparkovali na parkovišti u kempu Džbán, který se nachází na okraji přírodní rezervace Divoká Šárka a začali náš výlet tady. Jeli jsme kolem vodní nádrže Džbán, která je v létě oblíbeným koupalištěm. Teď na podzim tu lidi vystřídaly labutě, které hypnotizují každého, kdo se k vodě jen přiblíží, aby jim něco dobrého hodil.

 


Vodní nádrž Džbán

 

U rozcestníku Na Hrázi jsme se dali vlevo a pokračovali údolím Šáreckého potoka lemovaného skalními útesy. Scenérie je to tak úchvatná, že úplně zapomenete na to, že jste v Praze. Žila jsem v domnění, že název přírodní rezervace je odvozen od jména Šárka ze známé pověsti O Ctiradovi a Šárce, ale pravda může být i jiná. Údolí bylo kdysi tmavým (šerým) dolem a název by tedy mohl být odvozen od slova šerý. Ať tak, nebo tak, tahle část Prahy má svou nezaměnitelnou atmosféru.

Divoká Šárka

 

Stezka nás přivedla ke koupališti s pramenitou vodou u Dívčího skoku. V létě jsou tu návštěvníkům k dispozici dva bazény pro plavce, dětské brouzdaliště a další bohaté vyžití pro děti i dospělé. V této západní části parku Šárka – Lysolaje nás čekalo první velké stoupání po cyklotrase A33 nekonečným kopcem až na vrchol ke křížku. Oba jsme si stoupání lesem užili a konečně se trochu zahřáli.

 


Divoká Šárka

U křížku jsme se dali vlevo a po několika stech metrech sjeli z asfaltové cesty vpravo na lesní pěšinu, která nás vyvedla z lesa. Po polní cestě jsme se dostali do Přední Kopaniny, kde jsme u kostela sv. Maří Magdalény přejeli silnici na druhou stranu a zamířili dolů z kopce podél několika výběhů koní do lesa. Vůbec jsme během tohoto cyklovýletu míjeli hodně výběhů pro koně. Nad hlavami nám mezitím prolétala letadla, která mířila z, nebo na Mezinárodní letiště Václava Havla.


Rozcestí v Divoká Šárce

 


Kostel sv. Máří Magdalény

 

 


Okolí Přední Kopaniny

 

V obci Pastviště jsme se drželi červené turistické značky, projeli zástavbou rodinných domků a po silnici stoupali k renesančnímu zámku sv. Víta v Tuchoměřicích. Ten patří římskokatolické církvi a nyní v ní působí křesťanská komunita Nová cesta. Netrvalo dlouho a ze silnice jsme odbočili vlevo do polí. V polovině cesty jsme minuli krásnou kapličku a v dálce už nás vítaly střechy domů v obci Číčovice. Na poli to nepříjemně profukovalo, tak jsme byli rádi, že jsme se schovali mezi domy.


Zámek sv. Víta

 
 


Polní cestou do Číčovic

 


Číčovice

 

Stále po červené a nyní už i po cyklostezce 0078 jsme kopírovali Zákolanský potok až k hradu Okoř. I když se zpívá, že na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, tak nám nepřišla nijak výjimečná. První, co upoutalo naši pozornost, bylo torzo hradní věže, které je obklopeno z části zřícenými stěnami. Hrad byl postaven na skalce nad Zákolanským potokem a tato skalka tvoří nedílnou součást jeho opevnění. Protože jsme přijeli po sezóně, na hradě i v podhradí bylo vše uloženo k zimnímu spánku, ale nám to nevadilo. Věřím, že v létě tu musí být velmi rušno.

 
 
 
 


Hrad Okoř

 

Z hradu Okoř jsme zamířili stále po červené a nově po cyklostezce 0077 k osadě Colorado a polní pěšinou dojeli až ke krásnému dřevěnému mostu přes Dolský potok. Rozhodli jsme se už vrátit ku Praze a odbočili za mostem vpravo do lesů. Z obce Noutonice do Velkých Přílep jsme museli po silnici, ale naštěstí to netrvalo dlouho a znovu jsme stoupali do polí a posledním úsekem po silnici byly Statenice.


Z Okoře na Colorado

 


Dřevěný most přes Dolský potok

 

Odměnou nám pak ale byla jízda hustým lesem až do Divoké Šárky. Od Kopanského mlýna nás čekalo druhé a poslední výživné stoupání lesní pěšinou, ale protože jsme měli oba ještě dvě třetiny baterky k dispozici, zase tolik nás to nebolelo. Nemít možnost zařadit Turbo, slušně bych se zapotila. Protože se mi jel kopec dobře a bez větší námahy, měla jsem čas si všimnout malého vodopádu na Kopaninském potoku pod námi a pak si užívat sluneční paprsky, které k nám mezi stromy pronikly. Na rozcestí Svaté Juliány jsme se dali rovně a pohodlně po rovině přes Nebušice dojeli do místa, kde jsme opouštěli Divokou Šárku. To, co jsme v ní ráno nastoupali, jsme si teď s nadšením sjeli. Kolem koupaliště, podél Šáreckého potoka a vodní nádrže Džbán se vrátili k autu.


Stoupání od Kopanského mlýna

 


Rozcestí sv. Juliány

 

 


Poslední polní úsek do Nebušic

 


Praha před námi

 

Předpověď nám den předem slibovala polojasno a 7stupňů. Ve skutečnosti bylo ráno zataženo a foukal ledový vítr. Po pár metrech jízdy kolem vodní nádrže Džbán jsem to chtěla vzdát, jaká mi byla zima. Ale po výšlapu Divokou Šárkou jsem se zahřála, postupně i slunce si mezi mraky našlo svou cestu a my si užili parádních 34 km na kole z velké části v přírodě. V létě to musí být ještě větší paráda, už se těším, až si okruh za krásného počasí znovu projedeme.


Mapa cyklovýletu